Ano, i za předpokladu, že bezpečnostní list zpracovaný výrobcem nebo dovozcem chemické látky obsahuje všechny náležitosti, je nutné při vytváření národních verzí bezpečnostních listů kromě prostého předkladu vzít v úvahu specifika daná českou legislativou. Zejména se jedná o kontrolní parametry expozice v kapitole 8 a také možnosti nakládání s odpady v kapitole 13. Výčet relevantních národních předpisů by měl být uveden v kapitole 15. V případě kvalitního výchozího bezpečnostního listu se zpravidla nejedná o náročné úpravy. Při překladu upozorňuji na skutečnost, že standardní věty o nebezpečnosti (H-věty) i pokyny pro bezpečné zacházení (P-věty) mají přesně definované znění v jednotlivých jazycích používaných v rámci EU. Dále bch chtěl zmínit povinnost, která souvisí s uvedením vybraných chemických směsí na trh, a to oznamovací povinnost, viz Chemický zákon 350/2011, paragraf 20.

 Pro výpočet bezpečnostních přestávek z důvodu tepelné zátěže je zásadní zařazení práce do třídy práce podle celkového průměrného energetického výdeje dle nařízení vlády 361/2007, příloha č. 1, část A, tabulka č. 1. V případě, že nejsou při práci zařazené do třídy IIb až V dodrženy přípustné hodnoty zátěže teplem (= min. a max. teploty na pracovišti) pro aklimatizovaného zaměstnance uvedené v příloze č. 1, části A, tabulce č. 2, musí být uplatněn režim střídání práce a bezpečnostní přestávky v rámci dodržování dlouhodobě a krátkodobě přípustné doby práce ve směně. Pro práce zařazené do třídy I a IIa za mimořádně teplého dne, kterým se rozumí den, kdy nejvyšší teplota venkovního vzduchu dosáhla hodnoty vyšší než 30 °C nemusí být zařazeny bezpečnostní přestávky, v takovém případě musí být poskytnuta náhrada ztráty tekutin v rozsahu uvedeném v tabulce č. 6. V případě překročení teploty 36 °C na pracovišti musí být navíc uplatněn režim střídání práce a bezpečnostní přestávky. Pro samotný výpočet bezpečnostních přestávek je třeba postupovat podle návodu v příloze č. 1 části B. Podle zde uvedeného návodu se režim práce a bezpečnostních přestávek vypočítá tak, že nejprve se stanoví počet pracovních cyklů. Počet pracovních cyklů (c) je dán podílem dlouhodobě a krátkodobě přípustné doby práce, přičemž počet cyklů se zaokrouhluje na vyšší celé číslo: c=tsm (min)/(tmax (min) Mezi jednotlivými pracovními cykly musí být zajištěny bezpečnostní přestávky na odpočinek (tp). Délka přestávek se vypočítá podle vzorce: tp=(480 - tsm)/(c - 1) (min).

 Děkuj za Váš dotaz. Kromě chyby ve výpočtu GWP směsných chladiv R404A a R508B, kterou nemohu zcela vyloučit, je rovněž možné, že rozdíl spočívá v použití neaktuálního hodnot GWP pro jednotlivé složky směsi. Určení hodnoty GWP podléhá vědecko-technickému pokroku, a proto nalezneme podle předchozí legislativy (Nařízení 842/2006, Příloha I) a v současnosti platné legislativy od 1.1.2015 (Nařízení 517/2014, Příloha I) různé závazné hodnoty GWP pro fluorovaná chladiva. Například "starý" GWP pro chladivo R143a, což je významná složka R404A, byl 4 300, v současnosti platný "nový" GWP je 4 470. Že by rozdíl vyplýval z rozdílného složení směsných chladiv nepředpokládám. Ve Vašem konkrétním případě není rozdíl v hodnotách GWP udávanou výrobcem a kterou jste zjistila z jiných zdrojů tak velký, aby měl vliv na posouzení povinnosti provádět zkoušky těsnosti, tedy porovnání s mezní hodnotou 5 tun CO2 ekvivalentu. V případě tohoto konkrétního zařízení je tedy nutné provádět pravidelné zkoušky těsnosti obou chladicích okruhů 1x za rok prostřednictvím autorizované osoby, lhůta začíná běžet 1.1.2017.

 Dobrý den, ano, Váš dodavatel je povinen poskytnout Vám bezpečnostní list v českém jazyce, a to automaticky bez vyžádání, pokud jím byla chemická látka nebo směs uvedena na trh v ČR (tzn. dovoz ze zahraničí nebyl proveden Vaší společností) a pokud je chemická látka nebo směs klasifikována jako nebezpečná. Tento požadavek je stanoven Nařízením ES/1907/2006 (REACH), článek 31. V určitých případech, kdy se nejedná o nebezpečnou chemickou látku nebo směs, ale jsou pro ni např. definovány expoziční limity pro pracovní prostředí, je dodavatel povinen poskytnout bezpečnostní list až na vyžádání. Cizojazyčné bezpečnostní listy samozřejmě komplikují stanovení odpovídajících opatření k řízení rizik spojených s používáním dané chemické látky/směsi, ale za jejich zhotovení a obsah je zodpovědný dodavatel. Překlad a úprava původního dodaného bezpečnostního listu by připadala v úvahu, pokud chemickou látku/směs dále distribuujete na trh v ČR, což nepředpokládám.

 Dobrý den Požadavky na odborně způsobilou osobu (OZO), která může provádět a vyhodnocovat zkoušky těsnosti, jsou uvedeny v § 6 a. Potřebuje k tomu vzdělání z oboru odpovídajícího prováděné zkoušce a musí být držitelem platného certifikátu nebo osvědčení podle odpovídající technické normy. Požadavek na certifikát nebo osvědčení je uveden přímo v příslušné technické normě, podle které se zkouška provádí. Např. norma pro nedestruktivní zkoušení ČSN EN 473 vyžaduje pro provádění těchto zkoušek certifikát vydaný certifikačním orgánem (např. APC Praha, TÜV Nord, ATG Praha), v normě ČSN 753415 pro ropné látky se uvádí, že je může provádět jen organizace pověřená státní zkušebnou. V případě, že pro provedení dané zkoušky těsnosti neexistuje odpovídající systém certifikace, musí odborně způsobilá osoba splnit několik předpokladů uvedených v §6a odst. (2): tj. zdravotní způsobilost, vzdělání a praxi v požadovaném rozsahu a dále prokázat znalosti právních předpisů a technických norem upravujících provoz, údržbu a zkoušení příslušného zařízení a skladované závadné látky. Pokud pro danou zkoušku těsnosti neexistuje odpovídající technická norma, provede se náhradním způsobem. V tomto případě musí mít OZO vzdělání z oboru hydrogeologie nebo hydrochemie a být držitelem osvědčení k vyhodnocování výsledků geologických prací v oboru sanační hydrogeologie. V každém případě musí být osoba provádějící zkoušky těsnosti zapsána v seznamu vedeném na Ministerstvu životního prostředí. K zapsání do seznamu musí žadatel předložit ověřené fotokopie všech oprávnění a certifikátů, doklad o zdravotní způsobilosti a čestné prohlášení (kde uvádí mj. rozsah proškolení a znalostí). Pokud MŽP uzná, že jsou doklady dostačující, bude žadatel zapsán do seznamu OZO. Seznam OZO je k dispozici na stránkách MŽP http://www.mzp.cz/cz/osoby_tesnosti.

 Problematiku malých ČOV do kapacity 50 ekvivalentních obyvatel řeší nově §15a zákona o vodách č 254/2001. Pokud podstatnou součást takové ČOV tvoří výrobky označené značkou CE, není potřeba pro instalaci takového zařízení povolení vodoprávního úřadu, a postačí pouze ohlášení. Náležitosti ohlášení jsou uvedeny též v §15a zákona o vodách. Výčet a klasifikaci výrobků označovaných CE včetně hodnot přípustného znečištění odpadních vod z nich vypouštěných stanoví nařízení vlády 61/2003, ve znění NV 23/2011, a to v tabulce 1c přílohy č. 1. Vypouštění odpadních vod do vod podzemních (což je v podstatě zasakování do půdy) řeší §38 zákona o vodách. Pokud se jedná o ČOV specifikovanou v §15a, není k vypouštění odpadních vod potřeba povolení, ani není potřeba provádět měření objemu a kvality odpadních vod. Dále dle §59 odstavec 1k je nutné u těchto děl provádět jedenkrát za dva roky prostřednictvím osoby odborně způsobilé pověřené Ministerstvem životního prostředí technické revize a výsledky těchto revizí předávat do 31. prosince příslušného roku vodoprávnímu úřadu. Vlastník vodního díla je povinen odstranit zjištěné závady ve lhůtě do 60 dnů od provedení revize. Pokud by se jednalo o ČOV, která není výrobkem označeným CE a specifikovaným v NV 61/2003, bylo by potřeba pro takové vodní dílo standardní povolení ke zřízení a provozu a dále povolení k vypouštění odpadních dle zákona o vodách č. 254/2001, zejména §15 a §38. Veškerá povolení k vodním dílům a vypouštění odpadních vod vydává příslušný vodoprávní úřad, který plní funkci stavebního úřadu.