Nový zákon o prevenci závažných průmyslových havárií

U závodů s podlimitním množstvím (naprostá většina podniků) stačí ke splnění zákonných povinností vypracovat tzv. protokol o nezařazení, kde je provedeno vyhodnocení/porovnání množství přítomných nebezpečných látek s limitními hodnotami (příloha č. 1 zákona). Vzhledem k tomu, že zákon definuje limitní hodnoty dle nebezpečných vlastností podle nového sytému klasifikace chemických látek a směsí (CLP), je třeba provést aktualizaci všech protokolů o nezařazení, a to do 1.10.2016. Protokol má nově stanovenou formální podobu (příloha č. 2 zákona). Další aktualizace protokolu je nutná, pokud se množství přítomných nebezpečných látek zvýší o více než 10%. Povinnost předložit protokol krajskému úřadu při překročení 2% limitního množství zůstala zachována.

Mezi závody s nadlimitním množstvím (v ČR cca 210 objektů) může být nově závod zařazen z následujících důvodů, přičemž zásadní změny v počtu zařazených objektů se ale nepředpokládají:

• Zákon se nově vztahuje i na podzemní zásobníky plynu

• Limitní množství je definováno pro 13 nově vyjmenovaných nebezpečných látek (položky 35 – 48) včetně amoniaku nebo sirovodíku

• Změna v definici limitního množství pro chemické látky na základě jinak definovaných nebezpečných vlastností v souvislosti s CLP (problém se týká hlavně akutní toxicity (čtyři nové kategorie jinak definované a navíc tři různé expoziční cesty ne zcela odpovídají dvěma starým kategoriím, ani u hořlavých látek není přímý převod mezi klasifikacemi možný (viz. Nařízení 1272/2008, příloha VII))

U nových objektů se návrh na zařazení a posouzení rizik předkládá při územním nebo stavebním řízení. U stávajících objektů je třeba podat případný návrh na zařazení krajskému úřadu nejpozději do 1.10.2016. Rozsah bezpečnostní dokumentace a s ní spojených povinností zůstává v podstatě nezměněn a je rekapitulován v následující tabulce:

Schvalování bezpečnostní dokumentace krajským úřadem již nevyžaduje vyjádření MŽP, ale je nutné zpracování nezávislého posudku, který zadává krajský úřad. Odborná způsobilost zpracovatele posudku není definována. Úkony úřadů spojené se schvalováním bezpečnostní dokumentace jsou zpoplatněny dle sazebníku, finance budou využity rovněž na pokrytí nákladů spojených se zpracováním odborných posudků.

Požadavek na posouzení bezpečnostní zprávy 1x za 5 let, pokud nedojde v souvislosti se změnami k její dřívější aktualizaci, byl uveden již v zákoně 59/2006. Nově se vztahuje i na bezpečnostní program. V případě vnitřního havarijního plánu je frekvence prověřování jeho aktuálnosti stanovena na 1x za 3 roky.

Česká Inspekce Životního Prostředí (ČIŽP), která je pověřena koordinací integrovaných kontrol, vypracovává roční harmonogram kontrol provozovatelů, přičemž četnost kontrol objektů skupiny A je obecně 1x za 3 roky, a v případě skupiny B se kontrola vykonává 1x za rok.

Krajské úřady mají aktivně zpřístupňovat na internetu (v případě skupiny B i v tištěné formě) informace o rizicích a opatřeních souvisejících s objekty spadající pod systém prevence havárií a o žádoucím chování veřejnosti v případě vzniku havárie. Zákon bohužel neupravuje vytvoření celostátního komplexního informačního systému pro prevenci závažných havárií.

V souvislosti se zákonem byly vydány následující prováděcí vyhlášky:

• Vyhláška 225/2015 Sb., o stanovení rozsahu bezpečnostních opatření fyzické ochrany objektu zařazeného do skupiny A nebo skupiny B

• Vyhláška 226/2015 Sb., o zásadách pro vymezení zóny havarijního plánování a postupu při jejím vymezení a o náležitostech obsahu vnějšího havarijního plánu a jeho struktuře

• Vyhláška 227/2015 Sb., o náležitostech bezpečnostní dokumentace a rozsahu informací poskytovaných zpracovateli posudku

• Vyhláška 228/2015 Sb., o rozsahu zpracování informace veřejnosti, hlášení o vzniku závažné havárie a konečné zprávy o vzniku a dopadech závažné havárie

• Vyhláška 229/2015 Sb., o způsobu zpracování návrhu ročního plánu kontrol a náležitostech obsahu informace o výsledku kontroly a zprávy o kontrole

Informace zde uvedené byly čerpány z citovaných legislativních předpisů a z příslušné důvodové zprávy.