Novely EIA
V roce 2017 vyšly ve Sbírce zákonů dvě novely zákona o posuzování vlivů na životní prostředí (EIA). První z nich je samostatná tzv. transpoziční novela č. 326/2017, která nabyla účinnosti 1.11.2017. Tato novela jednak transponuje Směrnici Evropského Parlamentu a rady 2014/52/EU a také přináší řadu dalších změn, které mají vést ke zjednodušení a zkrácení procesu EIA. Druhou novelou je novela stavebního zákona č. 225/2017, která nabyla účinnosti 1.1.2018 a mění i zákon EIA.
Novela 326/2017
Oproti předchozímu znění zákona uvádí novela 326/2017 uzavřený výčet tzv. navazujících řízení, pro které bude stanovisko EIA podkladem. Konkrétně se jedná o 14 typů řízení, např. územní řízení, stavební řízení, společné územní a stavební řízení, opakované stavební řízení, řízení o dodatečném povolení stavby, řízení o povolení k nakládání s povrchovými a podzemními vodami, řízení o vydání integrovaného povolení, řízení o vydání povolení provozu stacionárního zdroje, řízení o vydání souhlasu k provozování zařízení k využívání, odstraňování, sběru nebo výkupu odpadů a další.
Novela přináší změny v okruhu záměrů, na které se posuzování EIA vztahuje. Příloha č.1 prošla revizí a některé záměry z posuzování vypadly, jiné přešly do režimu zjišťovacího řízení. Pro některé záměry se změnila i působnost úřadu (MŽP a krajské úřady).
Dochází rovněž ke změnám v oblasti podlimitních záměrů, což jsou stavby a zařízení typově uvedené v Příloze č. 1, které však nedosahují stanovených limitních hodnot. Pro podlimitní záměry mohl doposud příslušný orgán (MŽP nebo krajský úřad) na základě správního uvážení stanovit, že záměr bude podléhat zjišťovacímu řízení. A pokud se poté stanovilo ve zjišťovacím řízení, mohl záměr podléhat i plnému posouzení EIA. Novela zavádí změnu v tom, že režim podlimitních záměrů se nově týká pouze záměrů, které:
- dosáhnou alespoň 25 % příslušné limitní hodnoty,
- nacházejí se ve zvláště chráněném území nebo jeho ochranném pásmu podle zákona o ochraně přírody a krajiny a
- příslušný úřad stanoví, že budou podléhat zjišťovacímu řízení.
Z důvodové zprávy k návrhu zákona vyplývá, že tyto podmínky musí být splněny současně. Zůstává zachovaná podmínka, že tyto podlimitní záměry podléhají posouzení EIA, pokud se tak stanoví ve zjišťovacím řízení. V porovnání s dosavadní právní úpravou se nyní již příslušný úřad nebude zabývat podlimitními záměry, které nesplňují výše uvedená kritéria.
Do současné doby měla veřejnost možnost vyjádřit se ke každé fázi procesu posuzování EIA, a to konkrétně k oznámení (do 20 dnů od zveřejnění), k dokumentaci (do 30 dnů od zveřejnění) a k posudku (do 30 dnů od zveřejnění), případně i na veřejném projednání, které následovalo po vypracování posudku před vydáním závazného stanoviska EIA. Na základě novely se posudek stává pouze podkladem pro orgán EIA a nebude již zveřejňován. Veřejnost tedy nebude mít možnost vyjádřit se k posudku přímo, obsah posudku může veřejnost rozporovat až poté, co bylo na jeho základě vydáno stanovisko EIA.
Jako opatření proti průtahům novela stanovuje pro předložení posudku maximální lhůtu 60 dnů, která může být ve složitých případech prodloužena nejdéle o 20 dnů. Dále novela zavádí finanční sankce pro zpracovatele posudku, který posudek nepředloží ve stanovené lhůtě, v podobě snížení odměny za vyhotovení posudku.
Novela dále přináší změny ve veřejném projednání. Doposud platilo, že se veřejné projednání musí konat, nicméně úřad mohl od jeho konání upustit v případě, kdy neobdržel žádné odůvodněné nesouhlasné vyjádření k dokumentaci EIA. Novela zavádí opačný přístup. Veřejné projednání se koná pouze v případě, kdy ho úřad nařídí, poté co obdrží odůvodněné nesouhlasné vyjádření veřejnosti k dokumentaci, přičemž za veřejnost je dle zákona EIA považována jedna nebo více osob. V ostatních případech se veřejné projednání nekoná. Nově je zavedena povinnost úřadu zajistit, aby se nařízené veřejné projednání konalo nejpozději 30 dnů po uplynutí lhůty pro vyjádření k dokumentaci.
V další fázi procesu EIA vydává příslušný úřad závazné stanovisko EIA, které je následně podkladem pro navazující řízení. Doposud byla platnost stanoviska EIA omezena na 5 let od vydání, novela platnost prodlužuje na 7 let, přičemž ji lze i opakovaně prodloužit o dalších 5 let ovšem za předpokladu, že nedošlo ke změnám podmínek v dotčeném území nebo poznatků a metod posuzování, v jejichž důsledku by záměr mohl mít dosud neposouzené významné vlivy na životní prostředí. Podáním žádosti o prodloužení se doba platnosti stanoviska přerušuje.
Platnost již existujících stanovisek EIA vydaných před nabytím účinnosti novely upřesňují přechodná ustanovení této novely. Platnost stanovisek vydaných méně než 5 let před 1.11.2017 se prodlužuje z 5 let na 7 let. Pro stanoviska vydaná více než 5 let před 1.11.2017, jejichž platnost již byla prodloužena, platí buď prodloužená lhůta, nebo se jejich platnost prodlužuje do 31.12.2018 (pokud by prodloužená lhůta skončila dříve). Pro stanoviska vydaná více než 5 let před 1.11.2017 u kterých došlo k přerušení jejich platnosti z důvodu zahájení navazujícího řízení (např. územního řízení), platí, že platnost uplyne 31.12.2018, nepožádá-li oznamovatel v této lhůtě o její prodloužení. Následná pětiletá lhůta prodloužení stanoviska počíná běžet dnem, kdy k prodloužení platnosti došlo.
Z hlediska procesů posuzování EIA zahájených před 1.1.2017 platí, že:
- pokud již uplynula lhůta pro vrácení dokumentace podle § 8 odst. 5, dokončí se podle předchozí právní úpravy;
- pokud ještě neuplynula lhůta pro vrácení dokumentace podle § 8 odst. 5, dokončí se podle nové právní úpravy, avšak nedochází ke změně příslušnosti úřadu;
- zjišťovací řízení zahájené před 1.1.2017 se dokončí podle nové právní úpravy, přičemž příslušný úřad se nemění.
Novela 225/2017
Novela stavebního zákona se ve své části dvacáté třetí věnované zákonu EIA zavádí, že oznamovatel může předložit místo oznámení záměru rovnou dokumentaci EIA. Tento postup však nelze uplatnit v případě příhraničních záměrů a v případech záměrů, které mohou mít vliv na území NATURA 2000.
Novela mění také náležitosti podpisové listinypro environmentální spolky, které se chtějí zapojit do navazujícího řízení nebo podat odvolání proti závěru zjišťovacího řízení. Přestože zůstává zachován počet potřebných podpisů, nově musí podpisová listina obsahovat také číslo jednací a datum vydání oznámení o zahájení navazujícího řízení nebo, v případě odvolání proti závěru zjišťovacího řízení, číslo jednací a datum vydání tohoto rozhodnutí. V důsledku této změny se spolkům fakticky zkracuje čas pro získání potřebných podpisů, jelikož číslo jednací bude spolek znát až v okamžiku, kdy bude zveřejněno oznámení nebo vydáno rozhodnutí. Novela dále omezuje dobu platnosti podporující podpisové listiny na 18 měsíců od data uvedeného v záhlaví podpisové listiny. Doba platnosti podporující podpisové listiny neběží, bylo-li navazující řízení přerušeno.
Jako opatření proti průtahům novela upravuje, že zjišťovací řízení musí příslušný úřad ukončit nejdéle do 45 dnů ode dne zveřejnění informace o oznámení. Tato lhůta může být překročena o maximálně 25 dnů, a to v odůvodněných, zvlášť složitých případech.