Novela vodního zákona
S účinností od 1. ledna 2019 vyšla ve Sbírce zákonů pod číslem 113/2018 novela vodního zákona 254/2001. Novela se týká zejména nakládání s odpadními vodami. Novela mimo jiné také napravuje nedostatečnou implementaci Rámcové směrnice o vodách zakotvením způsobu udělování výjimek vodoprávním úřadem v případě, že realizací záměru dojde ke zhoršení stavu vodního útvaru povrchové nebo podzemní vody.
Souhlas vodoprávního úřadu je nově potřeba ke geologickým pracím spojeným se zásahem do pozemku, jejichž cílem je následné využití průzkumného díla na stavbu k jímání podzemní vody nebo pro vrty pro využívání energetického potenciálu podzemních vod. To se týká zejména budování vrtů pro jímání podzemní vody nebo pro tepelná čerpadla, kde existuje značné riziko negativních dopadů v podobě poklesu hladiny podzemní vody, znečištění podzemních vod či propojení zvodní.
V návaznosti na požadavky evropské legislativy byl rozšířen § 16 zákona o prioritní nebezpečné látky, u kterých Směrnice 2000/60/ES požaduje ukončení jejich vnosu do životního prostředí. Seznam prioritních látek stanoví vláda nařízením.
Novela dále rozšiřuje možnost vypouštění odpadních vod do vod podzemních i pro soubory staveb (např. část obce), v případech, kde je tento způsob z hlediska ochrany vod vhodnější než vypouštění do vod povrchových. Jedná se o reakci na existující problémy s vypouštěním odpadních vod z čistíren odpadních vod v některých oblastech bez vhodného recipientu povrchových vod.
Důležitou změnou je nová definice pojmu odpadní voda a způsoby likvidace odpadních vod podle vodního zákona. Došlo k vyjasnění způsobu likvidace odpadních vod akumulovaných v bezodtokových jímkách, který byl doposud definován jen velmi obecně. Pro odpadní vody akumulované v bezodtokových jímkách nyní platí povinnost zajistit zneškodňování odvozem na čistírnu odpadních vod a na výzvu vodoprávního úřadu nebo ČIŽP předložit doklady o odvozu odpadních vod za poslední dva kalendářní roky.
Novela rovněž reflektuje dlouhodobě nedostatečnou regulaci provozu odlehčovacích komor jednotné kanalizace.Doposud byly odpadní vody odlehčovacích komor jednotné kanalizace vyloučeny z vod odpadních a byly vypouštěny do povrchových toků bez jakékoliv fungující regulace. Aktuální znění § 38 již jasně hovoří o srážkových vodách z dešťových oddělovačů jednotné kanalizace jako o vodách odpadních.
Novela také pozměňuje správu poplatků. Dochází k přenesení správy poplatku za odebrané množství podzemní vody a poplatků za vypouštění odpadních vod do vod povrchových z České inspekce životního prostředí na Státní fond životního prostředí České republiky a ke změně systému administrace ze správního na daňový řád.
Novelou byla dotčená též ustanovení týkající se ochrany před povodněmi a záplavových území nebo zpřesněna sankční ustanovení a podmínky vodoprávního dozoru ve vodním zákoně.
