Novela emisní vyhlášky 415/2012

Změny v oblasti měření, vyhodnocování a výpočtu emisí

Zavádí se povinnosti měřit 1 x 3 roky emise z broušení kovů a plastů o celkovém projektovaném elektrickém příkonu vyšším než 100 kW (kód 4.13. dle přílohy č. 2 zákona, příloha č. 8 část II bode 3.8.3 této vyhlášky), pokud je zdroj vybaven zařízením ke snižování emisí. Emisní limit je stanoven pro tuhé znečišťující látky na 50 mg/m³, a to pouze pro obrábění za sucha (neplatí pro třískové obrábění). Doposud se emise stanovovaly výpočtem.

Prodlužuje se lhůta pro provedení jednorázového měření emisí po prvním uvedení zdroje do provozu a po provedených změnách z původních 3 měsíců na 4 měsíce, avšak kromě tepelného zpracovávání odpadu, kde se lhůta nemění (§3).

U zdrojů tepelně zpracovávajících odpad se povinnost provádět měření dvakrát za kalendářní rok rozšiřuje o měření plynných anorganických sloučenin fluoru a chloru a oxidu siřičitého, pokud není prováděno kontinuální měření podle bodu 4 nebo 5 přílohy 4 části B zákona o ovzduší. Měření se provede vždy nejméně jednou za 6 měsíců (doposud po uplynutí 3 měsíců od data předchozího jednorázového měření).

U spalovacích stacionárních zdrojů o jmenovitém tepelném příkonu do 5 MW lze nově pro jednorázové měření oxidu uhelnatého a oxidů dusíku použít kromě potenciometrického přímého měření elektrochemickými články i jiné přístroje pro kontinuální měření emisí.

Ke změnám dochází i při vyhodnocování kontinuálního měření podle §9. Namísto dosavadního postupu, kdy je odečítán procentní podíl stanoveného emisního limitu se nově odečítá pouze procentuální podíl naměřeného výsledku. U naměřených výsledků vyšších, než je hodnota emisního limitu, se pak odečte uvedený procentní podíl hodnoty specifického emisního limitu.

Pro velké emisní zdroje, pro něž jsou emisní limity stanoveny na základě závěrů o nejlepších dostupných technikách (BAT), se při vyhodnocování plnění emisních limitů pro kontinuální měření nově použije doba průměrování uvedená v příslušných závěrech BAT, stejně tak jako zde uvedené vztažné podmínky.

Pro stanovení emisí výpočtem je možné zvolit výpočet jak pomocí bilance nebo emisních faktorů, tak pomocí měrné výrobní emise stanovené jednorázovým autorizovaným měřením (byla zrušena podmínka, kdy výpočet pomocí měrné výrobní emise byl možný pouze pokud nelze použít druhé dva způsoby).

Pro spalovací zdroje je nově zaveden požadavek, aby byly uváděny do provozu a odstavovány z provozu v co nejkratší možné době. Pravidla pro určení doby uvádění do provozu a ukončování provozu stanoví Prováděcí rozhodnutí Komise 2012/249/EU vydané podle článku 41 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU o průmyslových emisích.

Emisní limity a podmínky provozu spalovacích zdrojů (příloha 2)

Specifické emisní limity a stavové a vztažné podmínky pro spalovací stacionární zdroje o celkovém jmenovitém tepelném příkonu 50 MW a vyšším platné pro zdroje, pro něž byla podána kompletní žádost o první povolení provozu 7. ledna 2013 nebo později nebo byly uvedeny do provozu po 7. lednu 2014 (tabulka 2 část I přílohy č. 2 k vyhlášce) se nově použijí také pro zdroje, u nichž došlo ke změně, která může mít dopad na životní prostředí.

K výrazným změnám došlo v části II přílohy 2, která stanoví specifické emisní limity pro spalovací zdroje do 50 MW, a to z důvodu transpozice směrnice Evropského parlamentu a Rady 2015/2193/EUo středních spalovacích zařízeních, která zavádí zpřísnění limitů od roku 2025, resp. 2030. S ohledem na tuto skutečnost byla odložena platnost přísnějších limitů, původně stanovená podle dosavadního znění vyhlášky od 1.1.2018, na 19. 12. 2018. Toto je rovněž datum, které ve směrnici 2015/2193/EU definuje stávající zdroj.

Pro spalovací stacionární zdroje spalujících plynná paliva stále platí výjimka pro uplatnění přísnějších limitů až od 1. ledna 2020. Do 31.prosince 2019 platí pro tyto spalovací stacionární zdroje emisní limity uvedené v tabulkách 1.1.2, 1.2.2 a 1.3.2 části II přílohy č. 2 vyhlášky.

Část II přílohy 2 je nyní rozdělena na tři části podle platnosti emisních limitů; do 19.12.2018, do 31.12.2024 a od 1.1.2025. Při určování je nutné rovněž vzít v úvahu datum uvedení emisního zdroje do provozu.

Emisní limity a podmínky provozu pro zdroje s používáním těkavých organických látek (příloha 5)

Novela pro stanovené zdroje výslovně zakazuje přisávat vzduch z vnějšího ovzduší k odpadnímu plynu před měřicím místem (tj. ředit odpadní plyn) za účelem plnění specifických emisních limitů. Pokud je odpadní plyn ředěn z důvodu správné funkce zařízení ke snižování emisí nebo chlazení, vyjadřuje se výsledná koncentrace při měření emisí výhradně v průtoku bez přisávaného vzduchu. Zdroje, pro které platí tento požadavek, jsou vyjmenovány v příloze č. 5 části I, bodu 2 pod písmenem e).

V §21 byla zrušena výjimka pro zařazení benzinu mezi těkavé organické látky klasifikované karcinogenní, mutagenní a toxické pro reprodukci (písm. a).

Nově jsou definovány parametry VOC_F, jako podíl hmotnosti fugitivních emisí těkavých organických látek a hmotnosti vstupních organických rozpouštědel, a VOC jako podíl hmotnosti emisí těkavých organických látek a množství či velikosti produkce nebo množství vstupních organických rozpouštědel či celkového množství spotřebovaných vstupních surovin s obsahem VOC. Parametr VOC_F odpovídá původnímu VOC [%] s poznámkou, že jedná o podíl hmotnosti fugitivních emisí a hmotnosti vstupních organických rozpouštědel, se stejnými limitními hodnotami. Parametr VOC_E je nový, s nově stanovenými limity pro některé činnosti. Dále dochází k úpravě limitů u některých činnosti se spotřebou VOC vyšší než 200 tun/rok, a to s platností od 1 .1.2019.

Emisní limity a podmínky provozu pro ostatní zdroje (příloha 8)

Změny v příloze odrážejí závěry BAT a navazují na novelu zákona o ovzduší z roku 2016. Obecně došlo k zachování limitů obsažených v původní verzi vyhlášky, ke zpřísnění došlo např. u některých činností v oblast energetiky.

Emisní limity pro zápach (příloha 17)

Novela zavádí způsob stanovení specifických emisních limitů pro látky obtěžující zápachem, který je uveden v nové příloze č. 17. Stanovení specifického limitu vychází ze stanovení skutečného množství znečišťujících látek obtěžujících zápachem v emisích a identifikace vhodných opatření k omezení emisí těchto látek. Takto stanovený emisní limit lze použít pouze pro zdroje, kde lze emise odvádět definovaným výduchem.

Další změny

Došlo i ke změnám ohledně náležitosti provozní a souhrnné evidence, obsahu odborných posudků, či rozptylových studií. Údaje souhrnné provozní evidence za rok 2017 se ohlašují podle dosavadní právní úpravy.

Pro spalovací zdroje na pevná paliva o jmenovitém tepelném příkonu od 10 do 300 kW včetně, které slouží jako zdroj tepla pro teplovodní soustavu ústředního vytápění, se nově stanovují náležitosti dokladu o kontrole technického stavu a provozu (nová příloha 18).