Nový dotaz
Ověřovací kód
* Takto označená pole jsou povinná

Přehled vybraných dotazů

 Předmět dotazu: Rozdíl v chladivech

 Kategorie: Ekologie
 Dobrý den vážení pracovníci webu enacon.cz, ráda bych se zeptala na rozdíly v chladivech našeho mrazícího boxu. V technické specifikaci zařízení je zapsáno, že má dva okruhy chlazení. První stupeň obsahuje chladivo R404A GWP 3780 v množství 1,5 kg Druhý stupeň obsahuje chladivo R508B GWP 11950 v množství 0,8 kg Chtěla jsem si spočítat CO2 ekvivalent a narazila jsem na rozdíly ve "složení" chladiva. Ačkoliv je označení (R404A a R508B) shodné, je rozdíl v označení GWP. Jak mám tedy postupovat při výpočtu? Co mám brát za "bernou" minci u chladiva, označení (zřejmě komerční R404A a R508B) nebo označení GWP (Global Warning Potencial)? Našla jsem vyjma Vašeho webu ještě například web http://www.vasesluzby.cz/revize-uniku-brno/prepocet-co2-eq-chladiv-na-kg-naplne/ a zjistila jsem, že se v označení látky i v GWP u látky R404A shodujete. Jak si mám vysvětlit, že výrobce udává jiné GWP? Jiným složením směsi? Jak mám potom spočítat CO2 ekvivalent?
 Děkuj za Váš dotaz. Kromě chyby ve výpočtu GWP směsných chladiv R404A a R508B, kterou nemohu zcela vyloučit, je rovněž možné, že rozdíl spočívá v použití neaktuálního hodnot GWP pro jednotlivé složky směsi. Určení hodnoty GWP podléhá vědecko-technickému pokroku, a proto nalezneme podle předchozí legislativy (Nařízení 842/2006, Příloha I) a v současnosti platné legislativy od 1.1.2015 (Nařízení 517/2014, Příloha I) různé závazné hodnoty GWP pro fluorovaná chladiva. Například "starý" GWP pro chladivo R143a, což je významná složka R404A, byl 4 300, v současnosti platný "nový" GWP je 4 470. Že by rozdíl vyplýval z rozdílného složení směsných chladiv nepředpokládám. Ve Vašem konkrétním případě není rozdíl v hodnotách GWP udávanou výrobcem a kterou jste zjistila z jiných zdrojů tak velký, aby měl vliv na posouzení povinnosti provádět zkoušky těsnosti, tedy porovnání s mezní hodnotou 5 tun CO2 ekvivalentu. V případě tohoto konkrétního zařízení je tedy nutné provádět pravidelné zkoušky těsnosti obou chladicích okruhů 1x za rok prostřednictvím autorizované osoby, lhůta začíná běžet 1.1.2017.

 Předmět dotazu: Bezpečnostní list

 Kategorie: Ekologie
 Dobrý den, chtěla jsem se optat, zda náš dodavatel a výrobce chemické látky (z EU), kterou nám dodává na český trh má povinnost nám na vyžádání zaslat bezpečnostní list v CZ verzi? máme od něho jen AJ a NJ, pokud ne, tak jak je to s překladem? můžeme si BL přeložit sami a nebo překlad musí dělat "specialista".
 Dobrý den, ano, Váš dodavatel je povinen poskytnout Vám bezpečnostní list v českém jazyce, a to automaticky bez vyžádání, pokud jím byla chemická látka nebo směs uvedena na trh v ČR (tzn. dovoz ze zahraničí nebyl proveden Vaší společností) a pokud je chemická látka nebo směs klasifikována jako nebezpečná. Tento požadavek je stanoven Nařízením ES/1907/2006 (REACH), článek 31. V určitých případech, kdy se nejedná o nebezpečnou chemickou látku nebo směs, ale jsou pro ni např. definovány expoziční limity pro pracovní prostředí, je dodavatel povinen poskytnout bezpečnostní list až na vyžádání. Cizojazyčné bezpečnostní listy samozřejmě komplikují stanovení odpovídajících opatření k řízení rizik spojených s používáním dané chemické látky/směsi, ale za jejich zhotovení a obsah je zodpovědný dodavatel. Překlad a úprava původního dodaného bezpečnostního listu by připadala v úvahu, pokud chemickou látku/směs dále distribuujete na trh v ČR, což nepředpokládám.

 Předmět dotazu: zkoušky OZO - zkoušky těsnosti

 Kategorie: Ekologie
 Kdo provádí zkoušky odborné způsobilosti podle Vyhlášky č. 175/2011, kam se konkrétně obrátit s žádostí o získání certifikace ? Předem děkuji za odpověď
 Dobrý den Požadavky na odborně způsobilou osobu (OZO), která může provádět a vyhodnocovat zkoušky těsnosti, jsou uvedeny v § 6 a. Potřebuje k tomu vzdělání z oboru odpovídajícího prováděné zkoušce a musí být držitelem platného certifikátu nebo osvědčení podle odpovídající technické normy. Požadavek na certifikát nebo osvědčení je uveden přímo v příslušné technické normě, podle které se zkouška provádí. Např. norma pro nedestruktivní zkoušení ČSN EN 473 vyžaduje pro provádění těchto zkoušek certifikát vydaný certifikačním orgánem (např. APC Praha, TÜV Nord, ATG Praha), v normě ČSN 753415 pro ropné látky se uvádí, že je může provádět jen organizace pověřená státní zkušebnou. V případě, že pro provedení dané zkoušky těsnosti neexistuje odpovídající systém certifikace, musí odborně způsobilá osoba splnit několik předpokladů uvedených v §6a odst. (2): tj. zdravotní způsobilost, vzdělání a praxi v požadovaném rozsahu a dále prokázat znalosti právních předpisů a technických norem upravujících provoz, údržbu a zkoušení příslušného zařízení a skladované závadné látky. Pokud pro danou zkoušku těsnosti neexistuje odpovídající technická norma, provede se náhradním způsobem. V tomto případě musí mít OZO vzdělání z oboru hydrogeologie nebo hydrochemie a být držitelem osvědčení k vyhodnocování výsledků geologických prací v oboru sanační hydrogeologie. V každém případě musí být osoba provádějící zkoušky těsnosti zapsána v seznamu vedeném na Ministerstvu životního prostředí. K zapsání do seznamu musí žadatel předložit ověřené fotokopie všech oprávnění a certifikátů, doklad o zdravotní způsobilosti a čestné prohlášení (kde uvádí mj. rozsah proškolení a znalostí). Pokud MŽP uzná, že jsou doklady dostačující, bude žadatel zapsán do seznamu OZO. Seznam OZO je k dispozici na stránkách MŽP http://www.mzp.cz/cz/osoby_tesnosti.

 Předmět dotazu: VSAKOVÁNÍ ODPADNÍCH VOD

 Kategorie: Ekologie
 Obrátil se na mne stavebník, abych mu vypracoval projekt RD u ktrého bude řešena likvidace splaškových vod malou ČOV a přečištěné vody budou vsakovány do půdy. Projektant ZTI, se kterým spolupracuji to vidí jako problém a nechce takovéto řešení projektovat. Můžete mi poskytnout bližší informace, podle jakých předpisů a za jakých podmínek je takovéto řešení možné?
 Problematiku malých ČOV do kapacity 50 ekvivalentních obyvatel řeší nově §15a zákona o vodách č 254/2001. Pokud podstatnou součást takové ČOV tvoří výrobky označené značkou CE, není potřeba pro instalaci takového zařízení povolení vodoprávního úřadu, a postačí pouze ohlášení. Náležitosti ohlášení jsou uvedeny též v §15a zákona o vodách. Výčet a klasifikaci výrobků označovaných CE včetně hodnot přípustného znečištění odpadních vod z nich vypouštěných stanoví nařízení vlády 61/2003, ve znění NV 23/2011, a to v tabulce 1c přílohy č. 1. Vypouštění odpadních vod do vod podzemních (což je v podstatě zasakování do půdy) řeší §38 zákona o vodách. Pokud se jedná o ČOV specifikovanou v §15a, není k vypouštění odpadních vod potřeba povolení, ani není potřeba provádět měření objemu a kvality odpadních vod. Dále dle §59 odstavec 1k je nutné u těchto děl provádět jedenkrát za dva roky prostřednictvím osoby odborně způsobilé pověřené Ministerstvem životního prostředí technické revize a výsledky těchto revizí předávat do 31. prosince příslušného roku vodoprávnímu úřadu. Vlastník vodního díla je povinen odstranit zjištěné závady ve lhůtě do 60 dnů od provedení revize. Pokud by se jednalo o ČOV, která není výrobkem označeným CE a specifikovaným v NV 61/2003, bylo by potřeba pro takové vodní dílo standardní povolení ke zřízení a provozu a dále povolení k vypouštění odpadních dle zákona o vodách č. 254/2001, zejména §15 a §38. Veškerá povolení k vodním dílům a vypouštění odpadních vod vydává příslušný vodoprávní úřad, který plní funkci stavebního úřadu.
Průmysl a služby Investoři Developerské společnosti Certifikační organizace Státní instituce